Dnešní opětovný obrat od včera dohodnutých kompromisů už musel patrně překvapit jen někoho, kdo se dnes probudil z komatu a otevřel poprvé po velmi dlouhé době oči. Jinak se něco takového dalo přece očekávat, za poslední dobu se to již stalo několikrát a neplnění dohod a zpochybňování vyjednaných kompromisů se stává bohužel sociálnědemokratickým pravidlem. Čtěte "Strany se nedohodly na úsporném balíčku. Paroubek popřel dohodu".
Bloger Paroubek nám jistě zase v nějakém svém VIP článku vysvětlí, jak jej všichni ostatní obalamutili a on byl uveden v omyl, ze kterého teprve na grémiu socdem prozřel. Pravdou však spíš je, že odborné argumenty stranických vyjednavačů byly příliš rozumné na to, aby Paroubek jen tak beze všeho odkýval kompromis, dohodnutý včera napříč demokratickými stranami, ve kterém neměly stoprocentně navrch socanské volební sliby.
Zdá se tedy nad slunce jasnější, že další dohody v tomto složení nemohou přes stále se navyšující požadavky sociální demokracie projít, a to přitom již původní návrh zcela nesmyslně dvojnásobně převažoval na straně příjmové (tedy tam, kde se občanům bere) nad stranou výdajovou (tedy tam, kde státní aparát rozhazuje). A když i na něco takového byla ODS ochotna "se skřípěním zubů" kývnout, bylo potřeba dohodu torpédovat.
Potvrzuje se tedy charakteristika Paroubka a celé ČSSD jako strany, která mnohem aktivněji boří než by stavěla, mnohem raději vydírá, než by vyjednávala, dohody se nedodržují a dluhy neplatí. Jen kdyby si to tak zapamatovali všichni voliči až do voleb a tam to oranžovým konečně spočítali.